Veronika Šnebergerová – Seřizovačka

Jak jste se dostala do MD?
Nejdříve jako brigádník. Začínala jsem jako brigádník ve skladu, kde jsem třídila blistry. Potom jsem si říkala proč vlastně nenastoupit jako normální kmenový pracovník na pozici dělníka, když takhle přicházím o bonusy, o finance za docházku a další výhody.  Začala jsem se zajímat o to, jak bych se mohla dostat do výroby. Asi za týden jsem opravdu nastoupila do výroby na halu 5 jako řádný zaměstnanec. Nejdříve jsem si zkoušela různé pozice. Počínaje přípravou jsem postupně prošla všemi výrobními pozicemi. Pak jsem vystřídala různé druhy crimpování, kde jsem pracovala 3 roky v kuse. Po této době jsem hledala pozici s vyšším finančním ohodnocením a napadl mě právě seřizovač, protože technicky zdatná jsem. V  rvopočátcích se můj zájem neshledal s úspěchem. Jednoho dne za mnou přišla přední dělnice s dotazem, jestli bych nechtěla jet na 14 dní do maďarska opravovat kabely –nabídku jsem přijala s myšlenkou, že se alespoň podívám někam jinam. Po návratu se naskytla příležitost přechodu na halu 6, kde jsem začala pracovat na automatu a zakládala kabely na 3 směnném provozu. Po 3 týdnech jsem dokázala odkoukat co seřizovači na strojích dělají a postupně jsem začala tyto činnosti dělat sama. S ohledem na to pak přišla nabídka od předního seřizovače, jestli nechci dělat přímo práci seřizovače, a žádal o souhlas mistra. Ten nejdřív nesouhlasil s argumentem, že ženy se zaučují delší dobu, ale nakonec mne přijal.

Když jste poté nastoupila na pozici seřizovačky znala jste základy, nebo jste měla jenom okoukané některé postupy?
Ano, jenom okoukané ovládání toho stroje. Vyloženě do útrob daného stroje jsem se nepouštěla. Byla jsem pod vedením mistra výroby, který mě měl týden na starost, takže jsem celý týden chodila s ním.  Vstřebávala jsem všechny informace, učila se a dělala si pečlivě poznámky. Po týdnu jsem dostala sama na starost již 2 automaty. Hodili mě do vody a musela jsem plavat…no a ono to šlo. Hodně věcí lze dobře  technicky či logicky odvodit.

Rozumím tomu dobře, že všechny vědomosti potřebné k práci seřizovačky jste nabyla postupně až tady v MD?
Ano, já nemám technické vzdělání, vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu – tedy neměla jsem pro tuto práci odborné předpoklady z předchozích let.

A můžete o sobě říci, že jste již dříve měla technické sklony?
Ano, doma si dělám spoustu věcí sama, není problém si připevnit garnýže, poličky…

Kdo Vám byl v době zaučení na pozici seřizovačky největší oporou?
Důležitou oporou byla pro mne rodina a celý pracovní kolektiv. I samotní dělníci – ti mě povzbuzovali, říkali buď v klidu, máš na to relativně čas. Samozřejmě kolegové seřizovači i vedoucí směny.

Můžete představit, co konkrétně práce seřizovačky obnáší?
Hlavně je to hodně o práci s lidmi, protože seřizujete stroje, na kterých pracují lidé. Ať už se s nimi dorozumíte nebo ne, stále musíte dokázat vysvětlit, jak mají se strojem pracovat.  Jinak jde o technickou práci, kdy např. v automatu jsou různé pozice. Například u odizolování – kde nulový řez odizoluje licny se musíte starat o vyčištění, zajišťovat kontrolu nožů, nebo jde o údržbu celého nástroje např. crimpu. Když nastane nějaká chyba musíte umět rozpoznat čím to je, jestli to je např. předchozí operací nebo obsluhou, kdy mohlo dojít třeba ke špatnému založení nebo pracovnímu postupu.

Co Vás na práci seřizovačky baví?
Ve srovnání s pozicí dělnice v elektrotechnice to není pořád to samé. Tehdy přijdete ráno, stoupnete si nebo sednete k operaci na celou směnu a většinou jedinou změnou je 30minut na svačinu. Pozice seřizovače vyžaduje neustálý pohyb a je to velmi různorodá práce. Pořád se něco děje, nutí nás to přemýšlet, nastávají situace kdy neznáme jednoznačné řešení. Pracujeme v týmech nebo si navzájem vyměňujeme zkušenosti.  Neustále je potřeba se učit a zvyšovat počet situací, ve kterých se dobře a rychle zorientujeme. Stále se objevují nové stroje, používají se nové nástroje nebo vznikají doposud neznámé chyby. Motivuje mne i vědomí, že ve firmě pracují lidé na důležitých a vysokých pozicích, kteří začínali tak jako já na dělnických pozicích a postupně se vypracovali.

Jak vás vnímali kolegové seřizovači – z toho pohledu že jste žena?
Ze začátku byli hodně překvapení, byla jsem takový exponát – první žena seřizovač na AXK  Nyní už po mě následuje další, ta bude pracovat na Engelech. To je zase úplně jiná práce. Důležitý je kolektiv – sešli jsme se např. u nějaké chyby, ukázali jsme si jí, řekli jsme si jak je možné ji odstranit, opravit, jaké máme možnosti. Většina lidí si představuje, že práce seřizovače je strašně složitá a těžká. Přitom to vůbec není pravda. Máte k dispozici strašně moc pomůcek a těžké věci nezvedáte.

Když byste měla vzkázat něco ženám, které jsou zde třeba na pozicích dělnic a rády by se zajímaly o práci seřizovačky, ale bojí se. Co byste řekla?
Není to vůbec složitá práce, takovou práci může dělat kdokoliv z nás, jde o to chtít se to naučit a mít trochu cit pro techniku. Jde obecně o strnulý pohled na ženy – kdy žena není z principu považována za technicky zdatnou. Ale proč nezaměstnat na téhle pozici ženu, když kolikrát může být žena šikovná a má pro to cit. Je zapotřebí samozřejmě podpory nadřízeného a snaha změnit způsob tradičního pohledu na to, že ženská má být v kuchyni.
Ženy se často stydí, stydí se ukazovat co umí před vedením, obecně před muži. Pro mě to bylo také těžké, také jsem se styděla. Časem jsem se naučila se prosadit.  Je to hodně o lidech, o přístupu vedoucího. Záleží hodně na tom, kdo vás vede. Jestli má zájem Vás něco naučit a má zájem na vašem rozvoji.

Víme o Vás, že jste ve své roli seřizovačky uznávaná i muži a chodí se v některých případech k Vám také radit.
Ano, i to se občas stane. Někdo dokáže přijmout ten fakt, že i když jsem žena, že mám s něčím třeba více zkušeností, tak přijde a zeptá se.

Radek Lukášek – střihač

Když se řekne střihač, co si pod touto pozicí můžeme konkrétně představit?
Nastavuji mašinu a stříhám kabely. Jsou různé typy kabelů – délky, průměry a celkově jiná nastavení. Kabely po střižení padají do sběrného koše, odkud je mohu stáčet buďto po jednom kusu nebo po svazcích. Jako střihač mám na pomoc jednoho nebo dva dělníky v lince, kteří za mě kabely stáčí, takže jsem vlastně „jen“ člověk, který tu mašinu nastaví, opraví a doplňuje příslušný kabel.

Vy sám si tedy nastřihané kabely nestáčíte?
Mohu, ale nemusím – mám na to pomocníky.

Říkal jste, že kabely jsou ve svazcích – kolik kabelů je ve svazku?
Většinou po 25 ks nebo podle zakázky a přání zákazníka.

Je takový svazek těžký? Nadřete se, když s ním manipulujete?
Naopak. Osobně si myslím, že po svazcích to je o hodně snazší, než stáčení po jednom kusu.

V čem si myslíte, že to je snazší?
Práce jde rychleji od ruky -  víc toho napadá a nemusím tolik stáčet.

Kabely se kterými pracujete, jsou skladovány na velké špulce – tu někam přemisťujete, nebo si nabírá sám stroj?
Není to nic těžkého, dají se se kutálet a navíc je to jen kousek.

Existují nějaké specifické měřicí přístroje, které potřebujete?
Chodím měřit pouze na metr, jinak nic jiného není zapotřebí.

Když stříháte – nastavíte stroj na předepsanou délku dle zakázky, a pak už stříhá sám? Musíte vždy měřit konkrétní kabel?
Měřím vždy první kabel, pak v průběhu zakázky a poslední kabel u dané zakázky. Jen kontrolní měření, ale jinak si to nastavíte a jede to samo.

Během směny obsluhujete více strojů, nebo se věnujete pouze jednomu?
Střihám na dvou až třech strojích najednou a přecházím mezi nimi.

Typ stroje je pořád stejný? Máte na starost až tři, ale všechny se obsluhují stejně?
Ano, stroje jsou vybaveny dotykovým displejem a obsluhují se všechny stejně.

Práce střihače zahrnuje více typů operací?
Ano – nastavování potisku, nastavování střihacího stroje, práce s počítačem.

Vy jste již před zkušeností s pozicí střihače pracoval v MD ELEKTRONIK?
Ano, dělal jsem tu 5 let seřizovače. Na střihárnu jsem chtěl už delší dobu. Teď jsem tady už druhým rokem a jsem spokojený.

Je znatelný rozdíl mezi seřizovačem a střihačem?
Předtím jsem dělal pouze ranní směny a na mzdě to bylo to znát. Navíc máme oproti výrobě také lepší turnusy, které mi vyhovují více.

Co Vás lákalo na pozici střihače?
Zejména větší klid a fakt, že jsem dále od výroby. S některými ženami jsem moc nevycházel. Mezi muži se mi pracuje lépe.

V čem ještě spočívá ten klid, o kterém hovoříte?
Je to vlastně začátek výroby, to znamená méně starostí, nejsem na nikom závislý.

Jaké dovednosti potřebujete umět k plnění svých pracovních úkolů? Je něco speciálního, co jste se musel naučit, když jste si pozici nově převzal?
Nutná je práce s počítačem -  opět nic těžkého a vypisuji papíry – jde o to se s tím systémem práce seznámit a vědět, co kam vepsat. V začátcích máte podporu ze stran kolegů a tak není nic, co nezvládnete.

Kdo Vás na této pozici zaučoval a ukazoval Vám první kroky?
Ukazovali a věnovali se mi přední seřizovači a postupem času jsem zkoušel další stroje.

Co bylo pro Vás největší změnou ve fázi zaučení?
 „Nejtěžší“ je asi práce s počítačem. Naučit se jeho nastavení a orientace v programu.

Jak dlouho trvalo, než jste zvládl ty pracovní operace tak, abyste byl v klidu?
První dva měsíce jsem si vše zapisoval a hodně jsem se ptal. Po dvou měsících už mě nechali samotného. Neříkám, že to bylo jednoduché, stále jsem se i další měsíce chodil ptát, ale měl jsem podporu.

Pořád Vás práce na pozici střihače naplňuje?
Ano, jsem tu rád. 

Co Vás na tom baví nejvíc?
Vyhovuje mi turnusový režim tří dnů práce a tří dnů volna. Hraji totiž fotbal a jsem rád, když na něj mohu o víkendech a v týdnu si svou absenci mohu napracovat. Navíc když si vezmu např. dva dny dovolenou, mohu mít pět dní volna v kuse.

Takže lákavá je variabilita v docházce?
Ano – s tím, že když si chci udělat přesčas, tak to není jako na lince, kdy bych musel každý den chodit od 5:00, ale mohu si nadělat celých dvanáct hodin.

To je standardní výhodou pro všechny střihače?
Ano, to je benefitem na této pozici.

Je ještě něco, v čem je pro Vás práce střihače zajímavá?
Když jsem ještě dělal seřizovače, více jsem se ušpinil. Musel jsem toho také znát o hodně více. Nyní mám již zmíněné dva pomocníky, kteří třeba pomáhají s úklidem nebo vybírají kabely z mašiny. Není to tedy jen na mně.

Jde o typicky mužskou pozici, nebo je vhodná i pro ženy?
Myslím, že by to mohla dělat i žena, kdyby byla zručná. Možná se zdá, že špulky s kabely jsou těžké, ale dají se kutálet po zemi.